Jaké problémy má chování více zvířat?
Mnoho majitelů a chovatelů chce vÃce než jednoho domácÃho mazlÃÄka. U nÄ›kterých sociálnÃch druhů se dokonce vůbec nedoporuÄuje, aby se choval pouze jeden kousek o samotÄ›. A jako nápad to znà dobÅ™e – zvÃÅ™ata si navzájem budou dÄ›lat spoleÄnost a nebudou se nudit. Realita ovÅ¡em Äasto bývá ponÄ›kud jiná.
Â
Â
Je totiž pravdou, že pokud chováme vÃce jedinců stejného druhu, a to i takových, jako jsou psi nebo koÄky, musÃme poÄÃtat s tÃm, že nastanou urÄité obtÞe. NÄ›které jsou vzácné, s dalÅ¡Ãmi se pak setká prakticky každý z nás.
Â
V prvnà řadÄ› je tu otázka, zda chovat jedince stejného Äi rozdÃlného pohlavÃ. U naprosté vÄ›tÅ¡iny platÃ, že pokud je rozdÃlné, pak je mezi nimi mnohem ménÄ› konfliktů. Na druhou stranu zde pak musÃme Å™eÅ¡it to, aby se nám nezaÄali množit. Pak je nutné jednoho z nich nechat vykastrovat, což je pomÄ›rnÄ› velký zásah do organismu.
Â
Pak tu také je žárlivost, která může mezi nimi vzniknout. Je potÅ™eba si dávat pozor, abychom vÅ¡echny zvÃÅ™ecà Äleny rodiny stavÄ›li na stejné mÃsto. VÅ¡ichni by mÄ›li jÃst ve stejnou dobu, mÃt k dispozici stejný pelÃÅ¡ek, a hlavnÄ› mÃt stejné množstvà naÅ¡eho Äasu a pozornosti. A to nenà ani zdaleka tak snadné dodržet.
Â
Â
Dále je zde otázka nakažlivých nemocÃ. Pokud nám napÅ™Ãklad onemocnà jedno zvÃÅ™e, je potÅ™eba hlÃdat, aby k nÄ›mu to druhé nemohlo a nenakazilo se také, pÅ™ÃpadnÄ› aby mu dalo dostatek klidu, který potÅ™ebuje k vyléÄenÃ. Tato separace pak také nemusà být nijak snadná ani pro jednoho ze zúÄastnÄ›ných.
Â
A pokud už se pÅ™eci jen velmi dobÅ™e snesou a spřátelÃ, pak když jeden z nich zemÅ™e, může to druhé propadnout depresÃm. MusÃte se tak vypořádat nejen se svým žalem, ale také se žalem druhého zvÃÅ™ete. V nÄ›kterých pÅ™Ãpadech, napÅ™Ãklad u nÄ›kterých druhů ptáků, partner umÃrá krátce po smrti toho druhého. A na to je také potÅ™eba být pÅ™ipraven. Bohužel, vÄ›tÅ¡ina zvÃÅ™at má pro nás pÅ™ÃliÅ¡ krátký život.