Co je to vyhrubování a vystružování

Strojírenství patřilo a stále patří k náročným technickým oborům a již za socialismu se o strojařích (nebo stavařích) tradovalo, že doma leží ve výkresech a spoustu hodin stráví nad rýsovacím prknem. To je částečně pravda, ovšem k výkresové dokumentaci také patří teoretické znalosti. Studenti a učni strojírenských oborů se seznamují i s výrobními nástroji, kam patří i výhrubník a stavitelný výstružník. Znají je i někteří kutilové, jenže nejsou to nástroje typické pro prodej v hobby marketech, a tak se s těmito názvy někteří z vás třeba ještě vůbec nesetkali.

K čemu potřebujeme výhrubníky a výstružníky

Co je to vrták, ví asi každý. Dokážete si představit jejich tvar a také funkci. Dva protilehlé břity zhotovují kruhový (válcový) otvor pomocí ruční, sloupové nebo stojanové vrtačky. Vzhledem k tomu, že jde pouze o dva břity proti sobě, není vrtání příliš přesné, a tak je vzniklý otvor velmi excentrický a s hrubým povrchem. Pro protažení šroubu a utažení maticí to postačí, ale potřebujete-li zhotovit otvor velmi přesný, co se týče kruhovitosti, rozměrové přesnosti i jakosti povrchu (hladkosti a jemnosti), musíte po předvrtání otvoru vrtákem ještě sáhnout po výhrubníku a následně po výstružníku.

Výhrubník je nástroj s větším počtem břitů, tím pádem se lépe vede v předvrtaném otvoru vede a nedochází k jeho kmitání. Otvor je pak velice přesný a využitelný v některých pohyblivých spojích. Pro ještě přesnější otvory se pak využije výstružník, a tímto způsobem se pak mohou vyrábět i velmi složité strojírenské mechanismy, například spalovací automobilové nebo letecké motory.

Existence výhrubníků a výstružníků pak také možná přispěje k tomu, že lépe porozumíte textu jedné ze skladeb hudební skupiny Plavci, která v písni „Inženýrská“ uvádí doslova tato slova: „…strojařina potkala mě asi omylem“.

---