Jaké problémy má chování více zvířat?

Mnoho majitelů a chovatelů chce více než jednoho domácího mazlíÄka. U nÄ›kterých sociálních druhů se dokonce vůbec nedoporuÄuje, aby se choval pouze jeden kousek o samotÄ›. A jako nápad to zní dobÅ™e – zvířata si navzájem budou dÄ›lat spoleÄnost a nebudou se nudit. Realita ovÅ¡em Äasto bývá ponÄ›kud jiná.

 

 

Je totiž pravdou, že pokud chováme více jedinců stejného druhu, a to i takových, jako jsou psi nebo koÄky, musíme poÄítat s tím, že nastanou urÄité obtíže. NÄ›které jsou vzácné, s dalšími se pak setká prakticky každý z nás.

 

V první Å™adÄ› je tu otázka, zda chovat jedince stejného Äi rozdílného pohlaví. U naprosté vÄ›tÅ¡iny platí, že pokud je rozdílné, pak je mezi nimi mnohem ménÄ› konfliktů. Na druhou stranu zde pak musíme Å™eÅ¡it to, aby se nám nezaÄali množit. Pak je nutné jednoho z nich nechat vykastrovat, což je pomÄ›rnÄ› velký zásah do organismu.

 

Pak tu také je žárlivost, která může mezi nimi vzniknout. Je potÅ™eba si dávat pozor, abychom vÅ¡echny zvířecí Äleny rodiny stavÄ›li na stejné místo. VÅ¡ichni by mÄ›li jíst ve stejnou dobu, mít k dispozici stejný pelíšek, a hlavnÄ› mít stejné množství naÅ¡eho Äasu a pozornosti. A to není ani zdaleka tak snadné dodržet.

 

 

Dále je zde otázka nakažlivých nemocí. Pokud nám například onemocní jedno zvíře, je potÅ™eba hlídat, aby k nÄ›mu to druhé nemohlo a nenakazilo se také, případnÄ› aby mu dalo dostatek klidu, který potÅ™ebuje k vyléÄení. Tato separace pak také nemusí být nijak snadná ani pro jednoho ze zúÄastnÄ›ných.

 

A pokud už se přeci jen velmi dobře snesou a spřátelí, pak když jeden z nich zemře, může to druhé propadnout depresím. Musíte se tak vypořádat nejen se svým žalem, ale také se žalem druhého zvířete. V některých případech, například u některých druhů ptáků, partner umírá krátce po smrti toho druhého. A na to je také potřeba být připraven. Bohužel, většina zvířat má pro nás příliš krátký život.

---